Domů Semenaření Proč není hybridní F1 osivo vhodné k semenaření?

Proč není hybridní F1 osivo vhodné k semenaření?

26. 10. 2018
Proč není hybridní F1 osivo vhodné k semenaření?

Stručně proto, že hybridní F1 osivo si neuchovává stabilně své vlastnosti. Některé cenné znaky se při přesévání mohou začít vytrácet, zatímco jiné, nežádoucí, projevovat. Hybrida, chcete-li ho uchovávat na zahrádce, si musíte nejprve ochočit. Tedy ho odhybridizovat. Což může být pěkná fuška.

Výhodou permasemínek je, že jsou již ochočená:-) Můžete je bez obav semenařit, množit, sdílet a použít třeba k založení nové semínkovny ve Vašem městě či obci. S hybridním F1 osivem to tak snadné není. Posuďte sami. Zde máte názorný příklad z mé vlastní zkušenosti.

Moje dosud nejoblíbenější hybridní odrůda tyčkového rajčete, jejíž název nebudu prozrazovat, má středně velké červené plody odolné praskání, které lze po sklizni relativně dlouho skladovat (viz foto výše). Těmito vlastnostmi se podobá populární hybridní odrůdě firmy Semo F1 Bejbíno. V porovnání s ní má však mnohem chutnější slaďoučké plody a hlavně je odolná vůči plísni bramborové. Je to důsledek přítomnosti několika dominantních genů způsobujících vyšší cukernatost a kombinace dvou dominantní genů Ph-2 a Ph-3, které zajišťují skvělou rezistenci vůči plísni bramborové.

Odrůdu považuji za jednu z nejlepších pro pěstování rajčat bez chemie. Bohužel semínka jsou velice drahá. Dají se sehnat pouze v zahraničí a cena za 5 semen činí cca 4 libry, tedy 120 Kč. Jedno semínko za 24 Kč je částka, která vybízí k otázce: Proč si semínka pro vlastní potřebu nenamnožit, abychom je nemuseli stále znovu kupovat?

Uchoval jsem tedy semínka z několika plodů této hybridní odrůdy a následující rok je opět vysel. Tedy jsem se posunul z F1 do F2 generace. V F2 generaci jsem vysadil celkem 194 rostlin.

První viditelný rozdíl oproti původní uniformní F1 generaci byla výrazná variabilita velikostí a tvarů plodů. Odhadem asi polovina plodů byla menší, část byla větší a část přibližně stejná. Některé plody získaly protáhle oválný tvar, některé hruškovitou formu, některé zůstaly kulaté a na jiných se objevila ve spodní části charakteristická špička, kterou původní hybrid neměl.

Kdyby byl tohle jediný rozdíl oproti F1 generaci, nebyl by to žádný zásadní problém, pominu-li možný pokles výnosů u menších plodů. Rozmanitost tvarů a velikostí plodů může být pro někoho dokonce zajímavé zpestření.

Horší bylo zjištění, že na 38 rostlinách z celkových 194, což je přibližně 20 procent, nedozrál jediný plod. Jak je to možné, když původní F1 hybrid dozrával bez problémů? Je to důsledek projevu mutace tzv. rin alely zpomalující dozrávání, která se v původní F1 generaci vyskytovala pouze heterozygotně (tedy v kombinaci s jinou alelou). Protože se jedná o recesivní alelu, je její plný projev v F1 generaci potlačen přítomností jiné dominantní alely a její funkcí je jen prodloužit skladovatelnost odrůdy. V F2 generaci se ale rin alela u ¼ rostlin vyskytne homozygotně a projeví se naplno, takže dozrávání již není pouze zpomaleno, nýbrž zcela zastaveno.

F2 generace mé oblíbené hybridní odrůdy: Žluté plody vlevo mají zastavené dozrávání. Pocházejí z homozygotní rostliny obsahující tzv. rin gen (ripening inhibitor).

F2 generace mé oblíbené hybridní odrůdy: Žluté plody vlevo mají zastavené dozrávání. Pocházejí z homozygotní rostliny obsahující tzv. rin gen (ripening inhibitor).

Pokud z takového recesivního homozygota, jehož plody nikdy plně nedozrají, vezmete semena, nežádoucí znak se zafixuje a již se ho nezbavíte. Takovéto recesivní homozygoty je třeba vyselektovat a to opakovaně v každé další generaci, dokud se od nich osivo zcela nevyčistí.

Dalších 32 rostlin z celkových 194 v F2 generaci mělo keříčkovou formu. Dorostly do výšky maximálně 1,5 m a hlavní výhon končil květem. Je pravda, že by se z těchto rostlin dala vyselektovat nová keříčková odrůdu. A je taky pravda, že jsem z několika nejlepších keříčkových rajčat uchoval semínka. Ale když pěstuju rajčata, potřebuju vědět, zda jim mám dělat oporu či ne. A když oporu postavím, chci, aby u ní rostla jen tyčková rajčata, která ji maximálně využijí. Keříčkovitost je potom při pěstování tyčkových rajčat nežádoucí znak a je lepší se ho zbavit. Proto jsem těchto 32 rostlin, tedy 20% populace, vyřadil.

Další problém je s chutí. Okoštoval jsem plody všech zbylých sto dvaceti rostlin (po odselektování keříčkových a nedozrávajících jedinců) a zdaleka ne všechny rostliny měly tak slaďoučké plody jako původní F1 hybrid. Abych uchoval vyšší cukernatost plodů, která je důsledkem přítomnosti jedné až tří dominantních alel, musel jsem se zbavit všech recesivních homozygotů, kteří vyšší cukernatost postrádají. Abych cukernatost stabilizoval, budu muset provádět selekci opakovaně dalších 6 – 7 let.

A nakonec je potíž i s odolností vůči plísni bramborové (Phytophthora infestans), která je nesena dvěma dominantními geny Ph1 a Ph2. Podle Mendelových zákonů dědičnosti se v F2 generaci vyskytne přibližně ¼ rostlin, které budou postrádat Ph1 a ¼ bez Ph2. Jestli se to nějak viditelně projeví, to záleží na průběhu počasí v daném roce. Musí být dostatečně vlhko a deštivo, aby spory plísně bramborové vyklíčily, napadly rajčata a vyjevili se odolní a náchylní jedinci. V tomto ohledu jsem neměl v F2 generaci štěstí. Prozatím se musím smířit s tím, že do F3 generace beru i nerezistentní jedince, kteří plísni mohou podlehnout.

To jsou tedy některé konkrétní důvody, proč není hybridní F1 osivo vhodné k semenaření a proč si ho pěstitelé obvykle každý rok znovu kupují. Pokud Vás baví šlechtění a máte dost času a místa, můžete si hrát s dehybridizací hybridních odrůd. Je to ale běh na dlouhou trať. K prostému semenaření pro vlastní potřebu na zahradě jsou mnohem vhodnější permasemínka či jakékoli jiné nehybridní osivo, které je stabilní a neztrácí své cenné vlastnosti.


O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Pěstuje a množí permasemínka – nehybridní osivo produkované bez chemie, vhodné k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.

Prosím respektujte autorská práva! Veškeré texty, články a fotografie na tomto webu jsou chráněny autorským právem. Bez souhlasu jejich autora je zakázáno jejich kopírování a přebírání. V případě zájmu o zveřejnění pište prosím na: kvapil@permaseminka.cz

Související články

3 komentáře

Lenka 30. 10. 2018 - 11:19

Pěkné shrnutí, díky! A jak se vlastně konkrétně „vyrábějí“ F1 hybridy ve velkých semenářských firmách? Zvlášť třeba u samosprašných druhů? To oni ručně opylují každý květ? Nebo jak zabrání samoopylení??

Odpovědět
Marek Kvapil 3. 11. 2018 - 11:38

Při produkci hybridních osiv lze kastraci a následné opylení provést buď ručně, nebo se pracuje s tzv. samčí pylovou sterilitou u jedné z rodičovských linií – potom se například kastrace nemusí dělat ručně, nebo je snadnější ji provést, což snižuje náklady i u samosprašných druhů, například rajčat. Některé šlechtitelské firmy uchovávají ve svých genofondech pestrou škálu mutací způsobujících sterilitu pro potenciální využití při šlechtění nových hybridních odrůd s nižšími náklady. Tyto zhoubné mutace se potom mohou projevit při dehybridizaci hybridů. Nejsem si zcela jist, ale řekl bych, že ruční opylení při produkci hybridních osiv rajčat je zřejmě stále rozšířený běžný postup. Je to jeden z důvodů, proč se hybridní osiva nepěstují u nás, ale v zemích s levnější pracovní silou, například v Číně, aby se snížily náklady..

https://en.wikipedia.org/wiki/Cytoplasmic_male_sterility
http://www.globalsciencebooks.info/Online/GSBOnline/images/0706/IJPB_1(1)/IJPB_1(1)41-50o.pdf
https://www.actahort.org/books/579/579_29.htm
https://link.springer.com/article/10.1007/s11738-000-0015-4

Odpovědět
Lenka 6. 11. 2018 - 8:37

Aha, tak to mě nenapadlo. Díky za info 🙂

Odpovědět

Zanechat komentář