fbpx
Domů Semenaření Domácí semenná banka: K čemu je dobrá a jak ji založit?

Domácí semenná banka: K čemu je dobrá a jak ji založit?

od Marek Kvapil 19. 6. 2021 0 komentář
Domácí semenná banka: K čemu je dobrá a jak ji založit?

Semenná banka nemusí mít podobu klimatizovaného skladu se statisíci vzorky osiv. Nemusí mít proporce globálního úložiště semen na Špicberkách.

Může vypadat jako plastová krabička či sklenice uložená v domácím mrazáku.

Většina států má svou národní semennou banku. Také osivářské firmy mají své privátní semenné banky.

Bohužel jen málo jednotlivců či domácností využívá výhod vlastní semenná banky.

Přitom pro běžnou domácnost je to snadno dostupná a levná technologie s mnoha benefity pro samozásobitelské zahradničení.

K čemu je užitečná domácí semenná banka?

Domácí semenná banka slouží k dlouhodobému uchování semen pro potřeby lokálního zahradničení.

Může Vám ušetřit peníze a čas, zajistit rezervní zdroj vzácných či špatně dostupných semen a zvýšit Vaši pohodu a odolnost v případě osobní, rodinné či společenské krize.

Je pěkným příkladem uplatnění permakulturního principu zálohování funkcí. Je to rezerva pro případ, že selže Váš primární zdroj osiv.

Tím je dnes pro většinu zahrad komerčně dostupné osivo nakoupené v obchodě či přes internet.

Představte si, že osivo Vaší oblíbené osvědčené odrůdy, kterou jste zvyklí každý rok pěstovat, nepůjde v obchodě sehnat.

Protože firmě, která odrůdu udržuje, se nepodaří osivo namnožit. Nebo firma odrůdu nadobro stáhne ze sortimentu. Nebo Národní odrůdový úřad vyřadí odrůdu z registrace, takže nebude legální dál prodávat její osivo.

Díky domácí semenné bance pro Vás odrůda zůstane dostupná i v těchto situacích.

V obyčejném mrazáku vám semena odrůdy vydrží až třicet let. Zmizí-li odrůda za deset let z trhu, budete mít pořád dost semen na dalších deset až dvacet let.

Koupíte-li osivo pro svou semennou banku ve větším množství, vyjde Vás levněji než každoroční opakované nákupy. A ušetříte nejen peníze, ale také čas.

Zajít do obchodu nebo vyhledat a objednat osivo na internetu může být časově náročné. Zejména pokud si pečlivě vybíráte odrůdy. Potom je to práce i na několik hodin.

Vytáhnout semínka z domácí semenné banky je otázkou jedné minuty.

Pokud se nejedná o hybridní F1 osivo, potom ani nemusíte kupovat větší množství semen. Nehybridní odrůdy si můžete namnožit na zahrádce sami. Vyjde Vás to ještě levněji, ale hlavně se díky tomu naučíte odrůdu udržovat.

To je zásadní pro její dlouhodobé přežití a regeneraci v semenné bance.

Taky se Vám to může hodit, když budete chtít semínky nedostupné odrůdy obdarovat jiné pěstitele nebo část semen poskytnout do Semínkovny.

Jak založit domácí semennou banku?

Základní princip semenné banky je založený na uchování semen při nízké teplotě v domácím mrazáku. Zkušenosti české genové banky ukazují, že při teplotě – 18°C si osivo uchová klíčivost až 30 let.

Obecně platí, že snížením teploty o každých 5,5°C se zdvojnásobuje životnost semen. Takže i když budete mít v mrazáku teplotu vyšší než optimálních -18°C, semena Vám vydrží výrazně déle, než při teplotách nad nulou.

Zmrazené osivo musí být dobře vysušené a chráněné proti zvlhnutí. To zajistí jakákoli vzduchotěsná nádoba, která Vám vleze do mrazáku.

Praktická je například lock&lock dóza. Na větší semena hrachu, fazolí či dýní se nám v Permasemínkách osvědčily sklenice s gumovým těsněním a klipovým uzávěrem.

Semena každé odrůdy rozdělte do pytlíků/sáčků v dávkách odpovídajících Vaší každoroční potřebě. Díky tomu semena rychle vytáhnete a nádobku okamžitě vrátíte zpět, aniž byste museli rozmrazovat celý její obsah.

Což je důležité, protože opakované rozmrazování a zmrazování zkracuje životnost semen.

Nezapomeňte na každý pytlík se semeny uvést název druhu, odrůdy a rok, kdy byla semena namnožena či získána. Díky tomu budete mít přehled o stáří jednotlivých semen.

Jaká semena patří do domácí semenné banky?

Zejména semena Vašich osvědčených odrůd, které dobře rostou v podmínkách, v nichž zahradničíte, a které Vám chutnají.

U tradičních druhů zeleniny existují tisíce až desetitisíce odlišných odrůd. (Rozdíl mezi pojmy druh a odrůda vysvětluje tento článek.)

Většina těchto odrůd poroste průměrně až podprůměrně v podmínkách Vaší zahrady, protože pochází z jiných podmínek. Budou však mezi nimi exempláře, jimž se bude na Vaší zahradě dařit lépe než ostatním. Které Vás nadchnou svou vitalitou, odolností a chutí.

Ty ale musíte nejprve objevit. Tím, že každý rok vyzkoušíte co nejvíc nových odrůd.

A právě ty, co se Vám dlouhodobě osvědčí, patří do domácí semenné banky.

Americká šlechtitelka Carol Deppe k tomu ve skvělé knize Tao zeleninové zahrady poznamenává:

Nejlepší semenná banka je taková, která je plná vitálních, místně adaptovaných odrůd právě těch plodin, které máte nejraději, vašich oblíbených odrůd, které jsou pro vás nejlepší, které už umíte pěstovat a používat.

Pro domácí semennou banku je lepší vyhnout se hybridním F1 odrůdám. Nedají se semenařit, protože nejsou geneticky stabilní a neuchovají si spolehlivě v dalších generacích své vlastnosti.

Můžete sice nakoupit větší množství hybridních semen, ale jakmile je odrůda stažena z trhu, udržíte ji jen dočasně. Když spotřebujete poslední semínko ze své semenné banky, nebo osivo ztratí klíčivost, o odrůdu přijdete.

Proto jsou vhodnější semena volně opylovaných nehybridních odrůd.

Takové osivo je dlouhodobě udržitelné. Můžete ho semenařit Vy, Vaše děti či vnoučata. Klidně i sto let poté, co byla odrůda vyřazena z registrace a stažena z oběhu.

Ano, existují odrůdy staré sto a více let.

A pokud se ptáte, jestli existují k dnes rozšířeným hybridním odrůdám stejně dobré odrůdy nehybridní…?

Potom si přečtěte, co k tomu píše Carol Deppe v již citované knize Tao zeleninové zahrady:

„Jestliže pěstujete pravidelně některé hybridní odrůdy, hledejte stejně dobré volně opylované, k nimž byste mohli přejít. Většina hybridů u většiny plodin není lepší než odpovídající nejlepší volně opylované odrůdy téhož druhu. Jsou jenom intenzivněji nabízené na trhu společnostmi, které je vyrábějí, nežli ty odrůdy, na které nemá nikdo monopol.“ 


O autorovi: Marek Kvapil na rodinné farmě na Hané pěstuje nehybridní, množitelné a pestré osivo, které můžete koupit na e-shopu permaseminka.cz. Je lektorem a organizátorem kurzu Design permakulturní zahrady.

Související články