Firma Semo své zákazníky odrazuje od semenaření a nabádá je, aby si osivo raději koupili. Zárukou budoucí sklizně jsou dle Sema chemicky ošetřená a odborně vyrobená semena.
Pravda ale je, že semenaření je při dodržení základních pravidel zvládnutelné i na domácí zahrádce. Ruční sklizeň a zpracování mohou zajistit osivo nejvyšší kvality s velmi dobrou klíčivostí.
A jde to i bez moření a bez chemie.
Semenaření je nádherné řemeslo s prastarou historií a etickým přesahem k budoucím generacím a biodiverzitě. Má své neopakovatelné kouzlo a je v mnoha ohledech prospěšné.
Byla by škoda vzdát se semenaření jen proto, že se to některým firmám nelíbí.
Existuje několik zásadních důvodů, proč se mu věnovat.
1) Semenařením ušetříte za nákup semen
Získat semena rajčat, salátu či hrachu vám zabere přibližně hodinu času. Z pěti rostlin sklidíte tolik semen, že je další tři až pět let nemusíte kupovat, a ještě vám jich spousta zbyde na rozdání.
Tip: Když semena uložíte do vzduchotěsné nádoby a zmrazíte v domácím mrazáku, vydrží vám až třicet let. Vyplatí se to zejména tehdy, když sklidíte větší množství semen. Návod, jak na to, najdete v článku Domácí semenná banka: K čemu je dobrá a jak ji založit?
2) Semenařením přizpůsobíte plodiny své zahradě
Při semenaření je důležité si vybírat. Provádět selekci. Brát semena jen z nejlepších a nejzdravějších rostlin.
Po několika letech takové selekce získají převahu rostliny, které v konkrétních podmínkách prosperují lépe než ostatní. Selektovaná populace se přizpůsobí místní půdě, klimatu, převládajícím patogenům a také vašemu stylu pěstování. Mimo jiné i tomu, zda používáte chemické postřiky či nikoli.
Přizpůsobení je přímo úměrné pestrosti osiva. Cizosprašné druhy jsou geneticky rozmanitější a lépe se adaptují daným podmínkám. Například dýně, okurky a melouny. Uniformní odrůdy samosprašných druhů se adaptují hůře. Například rajčata, salát či hrách.
V Permasemínkách proto nabízíme tzv. pestré osivo, které je adaptabilnější než uniformní odrůdy. Chystáme se zahrnout také samosprašné druhy, u kterých pestré osivo vzniká zkřížením dvou či více odrůd a lehkou selekcí po dobu jednoho až čtyř let.
3) Semenařením uchováte komerčně nedostupné odrůdy
Ne každá odrůda se dá koupit. Ne každá dnes prodávaná odrůda půjde koupit v budoucnosti.
Může se stát, že osivářská firma stáhne odrůdu z oběhu. Třeba proto, aby starší nehybridní odrůdu nahradila novější odrůdou hybridní. Tu už si potom nikdo sám nenamnoží.
4) Semenařením pomáháte přežít starým odrůdám
Nebude-li nikdo pěstovat a množit staré odrůdy, hrozí, že o ně přijdeme. Národní genové bance, která má uchování starých odrůd v popisu práce, může vyhořet sklad.
Proto každý, kdo na své zahradě semenaří staré odrůdy, zvyšuje šanci na jejich přežití a uchování pro budoucí generace.
Tip: Některé obzvlášť cenné staré odrůdy či adaptovaná pestrá osiva můžete mít na celý život. Představte si je jako rodinný majetek, který se dědí podobně jako dům či pozemek. Semena můžete odkázat svým dětem či vnoučatům.
5) Semenařením pomůžete jiným pěstitelům
Co s přebytky semen, které sami nespotřebujete? Podělte se o ně s jinými pěstiteli. Založte místní semínkovnu, uspořádejte semínkovou burzu, připravte kamarádům dárek.
Semena přizpůsobená lokálnímu ekosystému a komerčně nesehnatelné odrůdy mohou mít pro jiné pěstitele nedocenitelnou hodnotu. Cenu má nejen osivo samotné ale také vaše zkušenost, jak ho správně použít.
Tip: Při semenaření se raději vyhněte hybridním F1 semenům. Nejsou geneticky stabilní a neuchovají si své vlastnosti v dalších generacích. Na sáčcích od semen bývají označovány jako „hybrid“ či „F1“.
Tohle je úvodní ze série článků na téma semenaření. Další budou následovat v cca týdenních intervalech. Probereme základní pravidla semenaření, techniky semenaření různých druhů zeleniny a další.
O autorovi: Marek Kvapil na rodinné farmě na Hané pěstuje nehybridní, množitelné a pestré osivo, které můžete koupit na e-shopu permaseminka.cz. Je lektorem a organizátorem kurzu Design permakulturní zahrady.
