Mezi pěstiteli rajčat existují dva tábory. Jeden tvrdí, že divoká rajčata jsou odolná vůči plísni bramborové. Druhý, méně hlasitý, oponuje, že nikoli. Který z nich má pravdu?

Problém takto vystavěného sporu je, že je veden na úrovni botanického druhu. Což je natolik obecný pojem, že svádí k příliš generalizujícím soudům. Zkusím vysvětlit.

Divoká rajčata: rozmanitost druhů, populací, odrůd

Výrazem „divoká rajčata“ v češtině myslíme jiné druhy divokých rajčat než domestikovaný druh Solanum lycopersicum. Někdy se lze setkat také s označením „rybízové rajče“, či anglicky „wild tomato“ a „currant tomato“. Jsou to ekvivalenty pojmu divoké rajče. Ten se ovšem nejčastěji používá pro druh Solanum pimpinellifolium. Jiné druhy divokých rajčat, byť je jich celkem šestnáct, se u nás téměř nepěstují.

Druh Solanum pimpinellifolium, rajče bedrníkolisté, zahrnuje širokou diverzitu populací, forem a pěstovaných odrůd, které se liší různými znaky včetně rezistence vůči plísním. Jen v americkém Tomato genetics resource center mají cca 250 jedinečných vzorků tohoto druhu, zejména ze sběrů z různých částí Peru, kde rostou divoká rajčata jako plané rostliny ve volné přírodě.

Nedá se tedy paušálně říct, že divoká rajčata jsou či nejsou odolná vůči plísni. Takový soud, aby vůbec dával smysl, je nutné vztáhnout na nižší taxonomickou kategorii, tedy na konkrétní odrůdu či populaci, která by měla mít své jedinečné označení – svůj název. Teprve na této nižší úrovni lze říci, zda se odolnost vůči plísni bramborové vyskytuje či nikoli, případně v jaké míře.

Rozdíly v odolnosti divokých rajčat

Až Vám bude někdo tvrdit, že divoká rajčata nejsou odolná vůči plísni bramborové (Phytophthora infestans), zeptejte se ho, které odrůdy divokých rajčat má na mysli. Osobně jsem vyzkoušel asi dvacet různých odrůd druhu Solanum pimpinellifolium a každý rok testuju další pro Katalog permasemínek. Vím proto, že jsou mezi odrůdami velké rozdíly jak v odolnosti vůči plísním, tak v chuti.

Fotka níže je názornou ukázkou toho, že některá divoká rajčata mohou plísni bramborové podlehnout stejně rychle jako klasické odrůdy bez rezistence. Taková divoká rajčata pochopitelně do sortimentu permasemínek nezařazujeme. Na fotce jsou čtyři odrůdy divokých rajčat. Odrůdy Goldrush a Sweet Pea (Hráškové) vpravo jsou zcela zničeny plísní bramborovou. Odrůdy vlevo, Divoké červené a Divoké havajské, plísni stále odolávají. Proto je máme v nabídce permasemínek.

Porovnání odolnosti čtyř odrůd divokých rajčat vůči plísni bramborové

Další prokazatelně odolné odrůdy divokých rajčat, které jsme zařadili do sortimentu permasemínek, jsou Divoké zlaté (Golden Currant), Rote Murmel a Matt’s Wild Cherry. Studie z americké Cornell University prokazuje u těchto odrůd velmi dobrou odolnost vůči dvěma rasám plísně bramborové US-24 a US-11. Odrůda Matt’s Wild Cherry je však navíc odolná i vůči rasám US-17, US-22 a zejména vůči agresivnímu genotypu US-23. Dle studie z Cornell University z roku 2012 se jedná o jedno z nejodolnějších a chuťově výtečných divokých rajčat.

Právě skutečnost, že různé odrůdy divokých rajčat jsou různě odolné vůči různým rasám plísně bramborové, které se vyskytují na různých pozemcích v různé míře, může vysvětlit rozdílnou zkušenost s odolností stejné odrůdy u různých pěstitelů. Někdo má prostě pozemek zamořený agresivnějšími genotypy plísně bramborové a některé méně odolné odrůdy v jeho podmínkách plísni podlehnou.

Různá míra odolnosti

Odolnost neboli rezistence není imunita. Objevuje se v různých formách a v různé míře. Výše zmíněné odrůdy divokých rajčat jsou většinou částečně rezistentní. To znamená, že při slabém infekčním tlaku se u nich příznaky plísně nemusí téměř projevit. Při silném infekčním tlaku je u nich potom rozvoj choroby pomalejší než u náchylných odrůd. Nicméně i velmi rezistentní odrůdy mohou v extrémních podmínkách za silného stresu chorobě podlehnout.

Rezistence je navíc málokdy trvalá. Je efektivní jen tak dlouho, dokud ji patogen, který se neustále evolučně vyvíjí, neprolomí. Dnes jsou pěstitelé rajčat v relativně nové situaci, kdy se plíseň bramborová dokáže množit pohlavně i na území ČR, což dříve nedokázala. Pohlavní množení posiluje genetickou variabilitu. To má za následek rychlejší adaptaci patogena na nové podmínky a pěstitelská opatření. Do budoucna lze očekávat, že i některé odolné odrůdy budou této chorobě podléhat častěji.

O to důležitější je mít po ruce co nejširší škálu odrůd divokých rajčat odolných vůči různým rasám plísně bramborové. V Katalogu permasemínek máme momentálně 7 takových odrůd a stále pátráme po dalších.

Abych se ale vrátil k úvodní otázce, zda jsou divoká rajčata opravdu odolná vůči plísni bramborové? Stručná odpověď zní, že některé odrůdy divokých rajčat opravdu mají určitou míru rezistence vůči této chorobě a dokážou jí odolávat lépe a déle než většina klasických nerezistentních odrůd. Což si může každý pěstitel empiricky ověřit na vlastní zahrádce.

Pokud jste, milí čtenáři, vyzkoušeli některá z divokých rajčat, ať už z permasemínek či odjinud, napište do komentářů, jaká je Vaše zkušenost s odolností konkrétních odrůd. Těším se na Vaše postřehy!

O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Pěstuje a množí permasemínka – nehybridní osivo produkované bez chemie, vhodné k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.