fbpx
Domů Zahradničení 34 japonských haiku, která promění Vaši zahradu v neobyčejné místo

34 japonských haiku, která promění Vaši zahradu v neobyčejné místo

od Marek Kvapil 24. 12. 2019 2 komentáře
34 japonských haiku, která promění Vaši zahradu v neobyčejné místo

Zahrádkáři vnímají zahradu hlavně pragmaticky. Jako ekosystém, o který je třeba pečovat, aby přinesl užitek. Přirozeně. Jsou ovšem chvíle, kdy se vyplatí upřít na zahradu i jiný než čistě praktický úhel pohledu. Třeba takový, který nabízí japonské básně haiku.

Co je haiku?

Haiku jsou minimalistické japonské básně složené z pouhých tří krátkých veršů. Jednu přelouskáte přibližně za pět sekund. Což je výhoda, protože haiku můžete číst, i když na čtení nemáte čas. A snadno se čtou i dětem.

Tím ale nechci nikoho nabádat k rychločtení. Haiku je rozhodně lepší číst pomalu, ba meditativně. Jako modlitbu.

Dle japanologů Denisy Vostré a Antonína Límana „bylo pro staré básníky haiku Cestou, školou života a poznání.“ Japonský spisovatel Masudži Ibuse považuje haiku za „největší japonský dar světové literatuře“. A japonský básník Josa Buson říká, že „podstatou haiku je používat obyčejných slov a přitom obyčejnosti nepodlehnout.“

Nejlépe ale poznáte haiku tím, že ho budete číst.

Haiku pro zahrádkáře

Vybral jsem něco přes třicet básní haiku z knihy Chrám plný květů – výběr ze tří staletí japonských haiku, kterou vydali v nakladatelství Dharma Gaia. Jsou od různých autorů. Dávno zemřelých Mistrů i moderních básníků současnosti. Mají však jedno společné. Obsahují přírodní motivy, které dobře zná z vlastní zkušenosti každý zahrádkář.

A možná to není jen náhoda. Možná je zde jakási spřízněnosti mezi vědomím básníka pozorujícího tradiční japonskou krajinu a vědomím zahrádkáře, jenž večer při západu slunce, když už má vypleto, ještě naposled svým zrakem přehlíží zahrádku, do níž se rozlévá zlatý jas vyhasínajícího slunce.

V soutěži o nejlepší poezii pro zahrádkáře by haiku, plné vůní, květů, ptáků, motýlů, proměnlivého počasí a malebných přírodních krajin, bylo jasným favoritem.

A tak Vám přeji, milí čtenáři, abyste skrze tyto básně i Vy prožili ony záblesky neobyčejnosti, které v nich zachytili jejich autoři. Podnítí-li Vás následující ukázky k vlastní tvorbě, neváhejte se o ni podělit v komentářích.

Trnka

Vybraná haiku

I nůžky

na chvilku zaváhají

před bílou chryzantémou

❀ ❀ ❀

V dlani

držím motýla

je vůbec skutečný?

✿ ✿ ✿

Už ani měsíc

se neusadí na uschlé vrbě

bez jediného lístku

***

Tváře svlačců

jako by říkaly

deště není dost

✼ ✼ ✼

Divoká fialka

vyniká nad jiné květy

ještě než rozkvete

☆ ☆ ☆

Fialka

v papírovém kapesníku

už mi dávno uvadla

❁ ❁ ❁

Hle fialky –

kvetou i za plotem

kam se nesmí

❀ ❀ ❀

Zametl jsem

a uklidil – pivoňky

padají dál

✿ ✿ ✿

Kam se poděla

země kam obloha –

jen sníh padá a padá

***

Jak potůček

vinoucí se mechem

jsem čistý a průhledný

✼ ✼ ✼

Když už nemám nic

zajdu si do lesa

pro pastuší tobolku

☆ ☆ ☆

Po noční bouři

skvějí se v záři slunce

kvítky mišpule

❁ ❁ ❁

Sníh už roztál

a všude je cítit vůni

divokých slivoní

✧✧✧

Na starém stromě

chomáček květů

jak osiřelé dítě

☼ ☼ ☼

Suchá větev

se natahuje k nebi

nemá se čeho dotknout

ꕤ ꕤ ꕤ

Kořínky trávy

vrůstají až do snu

hada pod zemí

☘ ☘ ☘

Skřivánek úplně

zapomněl že obloha

se už zatáhla

✾ ✾ ✾

Je teplo

a motýlova křídla

oslnivě září

❂ ❂ ❂

Chvíli ji nechám houpat

pak ji strčím do pusy –

zralá třešeň

❀ ❀ ❀

Zimní včela

bloudí – hledá si místo

kde umřít

✿ ✿ ✿

Kéž by v rodné vsi

rozkvetly chryzantémy

jen tak pro radost

***

V květech slivoní

už sídlí jen zemřelí

beze jména

✼ ✼ ✼

Kéž bych se

znovu narodil malinký

jako fialka

☆ ☆ ☆

Už ani netouží

po slunečních paprscích

zralá slunečnice

❁ ❁ ❁

Zlost a trápení –

plivu černá zrníčka

svého melounu

✧ ✧ ✧

Ať už na listu

či pod ním i slimáci

mají svou vůli

ꕤ ꕤ ꕤ

Sáhnu do studánky

vyvěrá z ní bez konce

čistá voda

✾ ✾ ✾

Po verandě

mokrýma nožkama

hopká vrabčák

❂ ❂ ❂

Skáceli vrbu

a ledňáčci

už nikdy nepřiletí

❀ ❀ ❀

Dokud hoří

jsou naživu –

žena a paprika

✿ ✿ ✿

Vítr odnesl

černého motýla –

jasná zář požáru

***

Květ bílé lilie

a před ním napjaté

vlákno pavučiny

☆ ☆ ☆

Promrzlý motýl

jako by hledal duši –

letí a letí

❁ ❁ ❁

Do hloubi noci

hodil jsem zlatohlávka –

bezedná temnota

❀ ❀ ❀

…a úplně na závěr přidávám jeden vlastní pokus o „zahradnické haiku“:

Nekonečný proud slimáků

valí se krajinou

přes moji zahrádku

❁ ❁ ❁


O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Prodává permasemínka – nehybridní a nemořená semena vypěstovaná bez chemie, vhodná k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.

2 komentáře
20

Související články

2 komentáře

Jarka 7. 3. 2021 - 0:14

Skutečné bez nadsázky v přírodě a bez pomlázky jaro je tady

Mirka 11. 3. 2021 - 10:36

Zdravím,
„náhodou“ jsem objevila tento článek a moc mě potěšil. 🙂 Miluju haiku. Je to jako když fotograf zachytí okamžik a uchová jej ve své fotografii. Jen tomu dává jinou formu. Ale výsledek je hodně podobný…emotivní zážitek…prchavá krása..vděčnost bytí.
Taky si dovolím vložit pár „svých“ slůvek…jestli to nevadí..o)

Závan ve větru
růže se zachvěla
přichází medová vůně

Přeju hezké dny a mnoho spokojených pěstitelů a obdivovatelů permasemínek 🙂

Nelze komentovat.